Úvodní stránka » Astrologie

Astrologie

Nejvyšší kněz Berossos, dbalý svých starých kostí i svého vysokého postavení, pomalu vystoupil na kamennou rampu, která se sedmkrát otáčí kolem vysoké chrámové věže a přivádí ho do společnosti hvězd. Zářily a leskly se na noční obloze nad spícím Babylónem v nepozorovatelném pradávném nebeském tanci, který skrýval tajemství. Viděl, že znamení jsou dobrá. Libbati postupoval po dráze Enlil, podporován zářící Ištar, která přináší úspěch zbraním. Nazítří řekne královi, že nastal příhodný čas táhnout proti Asyřanům.

V suterénu Shambalova knihkupectví v Berkley, poblíž univerzity, vzhlédla dvacetiletá Sheila O'neilová od svých výpočtů a potřásla hlavou. "Měli bychom odložit schůzi organizace na příští týden," řekla. "Merkur je v opozici k Saturnovi ve třetím domě, což znamená potíže v jednání. Příští úterý budou všechny systémy příznivé".

Berossos by byl dokonale pochopil, co měla Sheila na mysli. Po pravdě řečeno, její astrologické výpočty by byly jednou z mála věcí, jimž by po uplynulých padesáti stoletích v moderním světě rozuměl.....

Tak  nějak začíná překlad článku  o astrologii v USA  („Zvěrokruh v zemi pruhů a hvězd“), který se mi před pár lety dostal do rukou a zaujal mne. Článek je ve své podstatě  kritikou astrologie, což  příznivce astrologie v Česku zase až tak moc nepřekvapí, neboť  ti  v „seriozních mediích“ o astrologii nic jiného než kritiku nečtou a neslyší . Autor se ale neubránil konstatování, že k nejpodivnějším jevům v dnešních Spojených státech patří  to, že vědecky neobyčejně vyspělá generace lidí bere vážně nebo napůl vážně babylonské mystické pojetí vesmíru. Není přeci astrologie jen hříčka a navíc ještě dost  absurdní  ? Tak jak to, že knihkupectví,  která vedou podobnou literaturu , jsou plná vysokoškoláků a docentů?

Jednou z odpovědí na položenou otázku se zdá být i názor, že kult astrologie, prozrazuje hlubokou touhu po určitém vesmírném řádu, jaký dnešnímu člověku nedává moderní věda ani filosofie. Věříte-li ve vesmírný řád, uvěříte v astrologii, protože hvězdný řád vyjadřuje vesmírný řád. Hledání takového řádu se datuje již od počátku lidstva. Moderní astrologie, alespoň na západní polokouli, pochází od Chaldejců z doby novobabylónské říše, kdy Berossos a jiní hvězdopravci vystupovali na chrámové pyramidy – zigguroty – aby bádali ve hvězdách a předpovídali osud lidstva. Jejich úvahy byly zcela přirozené. Vliv slunce na Zemi a Měsíce na moře byl zřejmý, a bylo tedy nasnadě, že ostatní zářící božstva – planety – která zdánlivě vystupují a ustupují, stoupají a klesají mezi stálicemi, mají souvislost s válkami, vládami a osudy lidí na Zemi. Vlastnosti těchto planet, božstev, jež staří Chaldejcové považovali za vyšší bytosti, se odvozovaly z jejich vzhledu a pohybu. Babylónský systém se přestěhoval s mnoha obměnami a změněnými názvy do Egypta, Řecka, Říma a nakonec do křesťanské Evropy. V druhém století před Kristem řecký astronom Ptolemaios shrnul astrologické poznatky v knize Tetrabiblos, která je základním zdrojem vědomostí pro všechny moderní astrology.

V souvislosti s renesancí astrologie ve Spojených státech autor uvádí příběh jisté Evangelíny Adamsové. Když se roku 1890 začala Evangelína Adamsová v Bostonu zabývat tímto oborem, považovali ji za podivínku. Horoskop řekl Evangelíně, aby se přestěhovala v polovině března roku 1899 do New Yorku. Usadila se v hotelu Windsor 16. března a téhož večera se radila s hvězdami o budoucnosti majitele hotelu Warrena F. Lelanda. Jak později napsala ,ihned ho varovala,  „že je pod vlivem nejhorší možné kombinace planet, která jí děsí svou nepříznivostí“. Příští den hotel vyhořel až do základů a dcera Lelandova i další členové jeho rodiny zahynuli v plamenech. Leland pověděl novinářům o předpovědi, a tím byl Evangelinin úspěch zaručen. Tak byl zajištěn i úspěch astrologie ve Spojených státech pod vlivem předpovědi této dámy. Neposlední zásluhou slečny Adamsové bylo povznesení astrologie nad pouhé předpovídání budoucnosti, které bylo ve státě New York zakázáno. Když byla soudně stíhána pro věštění budoucnosti, předložila tak přesný horoskop jakéhosi neznámého „pána X“ (z něhož se vyklubal soudcův syn), že soudce v rozsudku prohlásil, že pozvedla astrologii na úroveň exaktní vědy. V roce 1930 – dva roky před svou smrtí, kterou si sama předpověděla – zahájila pravidelný rozhlasový program třikrát týdně, na nějž posluchači reagovali denně čtyřmi tisíci dopisů s žádostí o horoskop.

Tedy i pro příznivce astrologie docela zajímavé čtení, co říkáte? Nechť mně neznámý autor článku  (stejně jako autor  překladu)  promine citaci některých jeho pasáží (tu přesnou, jinde zase zestručněnou). Dospěli jsme tak sice poněkud zdlouhavěji, ale přeci jen k stále diskutované otázce, funguje vůbec astrologie a pokud ano, na jakém principu?   I když třeba o astrologii zatím mnoho nevíte, již po přečtení předcházejícího textu budete nuceni logicky připustit, že evidentně již celá staletí probíhají empirická pozorování  a srovnávání pohybu planet a světel (rozuměj Slunce a Luny) po obloze  - s děním na Zemi, a že na základě těchto pozorování  astrology vypracovaná pravidla výkladu horoskopů  musí tedy do určité míry zákonitě odrážet realitu.

Pokud se astrologií začnete poctivě zabývat (vzhledem k obsáhlosti materie , kterou musíte nastudovat, se kritikům astrologie nedivím, že do hloubky tématu zrovna moc nejdou …), tak již po vypracování  několika desítek horoskopů s úžasem zjistíte, jakým významným pomocníkem  může astrologie v životě člověka být.