Jóga

Józe se věnuji přes 15 let a setkal jsem se s nejrůznějšími přístupy ke cvičení a náhledy na jógovou filozofii. Mnohé mě značně inspirovali a ovlivnily. Zpočátku to byly především knihy belgického průkopníka Andrého Van Lysebetha, později cvičení u pana Konečného v Ostravě a pana Černého v Brně. Kromě klasické hathajógy jsem se setkal i s dynamickou aštángajógou a džívamuktijógou. Z nepřeberného množství různých škol vyplývá univerzálnost jógového systému. V Indii existují stovky ášramů a obdobná situace je i u nás v Evropě. Jóga je stará snad jako samo lidstvo a před zhruba dvěma a půl tisíci lety se o ní začala psát nejrůznější díla, jako Pantandžaliho jógasútra nebo Jógapradípika. V rámci svého projektu Vita magna chápu jógu jako hluboký přístup k životu. Jóga potom znamená cestu emancipace našich osobností, kdy se rozplyne fata morgána našeho iluzorního „já“ a my žijeme konečně svobodný život. Většina lidí dnes pouze přežívá v režimu jakéhosi  „autopilota“, jsou hnáni reklamou a tendencemi společnosti, aniž si uvědomují své chování. Jóga nám oproti tomu připomíná naše původní lidství. Člověk je vlastně dokonalá bytost a věda nám přináší stále zajímavější objevy o možnostech našeho mozku. Staří mudrci a rišiové to však znali již před tisíciletími. Vše začíná vztahem k našemu vlastnímu tělu a životu. Na hodinách jógy se věnujeme poznávání našeho těla i mysli. Jednoduchými pohyby a polohami získáváme znovu celistvost naší osobnosti a zářivé zdraví. Ásany, tedy pozice, jsou uspořádány do sestav tak, aby nám přinesly co nejblahodárnější efekt na pohybový aparát, oběhový a dýchací systém, žlázy s vnitřní sekrecí a na centrální nervovou soustavu. Myšlenky se utišují a mozek se tak může věnovat regeneraci organismu. Pokrok v józe pak vidím především ve vědomí našeho těla, kterému věnujeme láskyplnou péči a rovněž v osvobozování se od vlivů svých návyků a ega.  V každodenním žití dokážeme víc  relaxovat a řešit výzvy života.