Úvodní stránka » Napsal čas » O povinnostech křesťanských matek (1897)

O povinnosti křesťanských matek  (r.1897, Misionární knížka)

Nejprve se mělo jednat o pár řádek staročeštiny pro zasmání..., ale v průběhu čtení zjistíte, že je to docela k zamyšlení !

Křesťanská ženo! domácnosť jsest tvé království, tvá říše, tvůj svět, v němž máš vládnouti a starati se o časné i věčné blaho tvých dítek a poddaných. Jakožto matka měj na paměti tyto povinnosti:

Jakmile jsi v požehnaném stavu, modli se horlivěji a nepoddávej se žádné náruživosti, jako hněvu, zlosti, lítosti a t.d. Buď střídma v jídle a pití, měj pozor na zdraví, nekonej těžkých prací....Když jsi dítko porodila, již nenáležíš sama sobě, nýbrž dítku budiž tvůj život zasvěcen. Dítko budiž tvou starostí, radostí, útěchou i nadějí tvého stáří.

Matka jest dítku první vychovatelkou a má své dítko též sama kojiti; proto jí Bůh s dítkem nadělil mateřské mlého,a dítko má k tomu též právo...Víno, kořalka aneb jiné líhové nápoje jsou dítku pravým jedem, proto mu jich nedávej.Dítka svého nikdy nebeř do postele, sice bys je mohla udusiti a trpké výčitky svědomí z toho míti. Odrostlejší dítky vůbec nepatří do manželského lože, proto je nebeř nikdy k sobě; taž se svého útlého svědomí, a ono ti odpoví proč. Též nedovoluj odrostlejším dětem, aby všechny pospolu spaly, ale dle pohlaví je od sebe odděl. Dohlížej často, co děti dělají o samotě, na soukromých místech; tím  mnohé zlo zamezíš.

Matka nejlépe pozoruje, jak duševní i tělesné vlohy dítek se vyvinují a kam se kloní. Co je dobrého v dítku, má pěstovati a co by mu koukolem býti mohlo, má vypleňovati. Důležito jest v té věci, jak má trestati své děti, aby jich nepokazila.Trestej je rozumně, když něco zavinily. Při tom na zřeteli měj, stala-li se chyba z nerozumu, z unáhlení čili ze zloby. V onom případě pouč dítě. Chybí-li ze zloby, potrestej je, jak toho zasluhuje, a hleď, aby poznala chybu svou - Netrestej však ve zlosti a prchlivosti, klením a zlořečením. Počkej, až se utišíš a věc rozvážíš a pak trestej z lásky, aby děti věděly, že z povinnosti trestáš; trestej, jak které zasluhovalo.

Mnohé matky milují dítky přílišnou láskou a tím bývají vinny, že mají děti nezbedné, rozpustilé.Láska jejich bývá slepá, hluchá, němá, nekárají, nenapomínají dítek. Má-li dítě některou dobrou vlastnosť do sebe, lichotí mu, vychyvalují do nebe, což jest arci k velké zkáze dítěte. Této lásky se chraň!