Úvodní stránka » Novinky » Západní nebo asijské držení těla ?

Západní nebo asijské držení těla?

Asie dávných časů mě vždycky fascinovala svou moudrostí a přístupem k životu. Hltal jsem vše od jógy, přes Buddhovu nauku, až po bojová umění.  Jak jsem začal studovat funkční anatomii díky józe, pilates a zdravotním cvičením, začal jsem si klást otázku, jak je možný tolik odlišný přístup v pohledu na „zdravé držení těla“. Číňané stojí při cvičení qigongu (čchi-kungu) úplně jinak než západní člověk při sportu. Indický jogín stojí přitom podobně jako západní člověk.  Říkal jsem, že je Číňan a vůbec praktikující qigongu nebo kung-fu prostě uvolněnější ve svém přístupu k životu. Ale to je jogín v Indii přece taky. A nebýt „vytáhlého“ držení těla právě toho jogína, bylo by zřejmé, že ideál „našeho“ držení těla vychází z napjatého životního stylu a stresu.   Asiaté mají oproti bělochům oploštěnější křivky esovitého zahnutí páteře. Z toho to také může vyplývat. 

Nedávno jsem četl rozhovor s prof. Lewitem, který položil základy proslulé „Pražské školy rehabilitace“. Mluvil o „funkčním myšlení“, z čehož vyplývá, že v různých životních situacích držení svého těla měníme. A fyzioterapie na to reaguje nebo má reagovat. Z mé zkušenosti toto v nemocnicích neexistuje. Chci tím ovšem sdělit ten fakt, že bojová umění mají jiný cíl, než jóga nebo běhání, či fotbal. Někdy potřebuji podpořit bederní páteř důslednější neutrální polohou pánve (abych zvětšil nitrobřišní tlak při zvedání skříně) a jindy se zase můžu víc uvolnit a relaxovat. Pak máme každý trochu jinak zahnutou páteř, jinak klenutý hrudník či jiný úhel v kyčlích. Zase to chce „pouze“ onen zdravý selský rozum a hlavně cit, vnímání těla. V moderní medicíně se za ideál považuje neutrální nastavení „tří míčů“ těla. Tedy neutrální postavení pánve (přední trny kyčelních kostí stojí přímo nad stydkou sponou), hrudník stojí přímo nad pánví (schovaná spodní žebra) a hlava je usazena tak, aby byly uši v ose nad rameny. Toto je velmi zjednodušené. Jde však o to, že každý máme ochablé, zkrácené nebo přeposilované něco jiného. 

Aby to nebylo tak jednoduché a zejména jednoznačné, je jasné, že každý z nás potřebujeme zapojit/ uvolnit něco jiného. Volíme pak i různé metody přístupu k danému problému. Psychosomatika tu má pochopitelně své nezastupitelné místo. Určitě mi dáte za pravdu, že hektický životní styl a nejrůznější problémy výrazně ovlivňují stav našeho těla. Při napravování různých částí těla dochází často i k uvolnění emocí či mentálních vzorců, které daný problém způsobily. Je třeba to nijak nehodnotit, nerozebírat, jen to cítit a nechat jít….